Těšíme se domů. Ale jsme i smutní, že tábor končí. Včera někdo vymyslel, že ve stroji by mohl být další menší stroj, a že bychom mohli ještě týden pokračovat. Bohužel to tak není.
Takže zabalit (pokud možno svoje věci), rozdělit na archeology jedoucí vlakem a ty, pro které si přijedou rodiče do tábora. Poslední polévka k obědu. A na nádraží v Praze poslední táborová píseň. Byla skvělá, prý jsme některé rodiče i rozplakali.
Na závěr vzkaz pro děti: Naši milí archeologové, byli jste prostě úžasní, máme vás rádi. Mějte se krásně. Doufáme, že se za rok zase sejdeme na jiné záhadné výpravě.
