Letíme si tak vesmírem v umělém spánku na planetu Kaxanarii, abychom ji připravili pro osídlení lidmi. Znenadání jsme zasaženi meteorickým rojem a kapitáni jsou nuceni s poškozenou lodí nouzově přistát na neznámé planetě!!! Budí nás rachot, rány a výstražná siréna poplachu.
Soukáme se ven z hibernačních kapslí a zjišťujeme, co se děje. Běda! Kapitáni leží uprostřed trosek a mají četná zranění. Honem musíme je zachránit! Máme přece v lodi lékárničku a zdravotnice není k nalezení! Nejhorší rány jsou ošetřeny a kapitáni dopraveni na základnu.
Další rána nás čeká po obědě. Z kuchyně máme zprávy, že jsme právě snědli poslední jídlo, protože o všechny zásoby jsme přišli při přistávacím manévru. Museli jsme odhodit veškerou zátěž, aby náraz nebyl tak silný. Radary, které máme v lodích, by snad zásoby uměly zaměřit, ale bohužel jsou také rozbité…
Nejprve se tedy pouštíme do opravy radarů pod dohledem našeho štábního technika.
Mezitím se ovšem objevuje vedoucí zdravotnického týmu a je zděšena z toho, jak jsme ošetřili kapitány. Přebírá péči o ně do vlastních rukou, ale požaduje, aby okamžitě všichni členové posádek prošli základním zdravotnickým školením! Zatímco se školíme, podařilo se zprovoznit radary, které chrlí informace o poloze zásob. Vyrážíme tedy hledat.
Všechny posádky byly úspěšné, takže hlady neumřeme – alespoň ne hned. Z nalezených potravin všechny posádky ukuchtily výbornou večeři a ještě nám něco zbylo do dalších dnů.
