Ráno jsou všichni jak na jehlách, už by nejraději šli zase domů, chtějí připravovat a vařit … Neustále se ptají:
„Už přijel?
Kdo má přijet?
Přeci velký MasterChef. Slíbili jste, že ho na letošní posvícení pozvete. Abychom měli letos něco nobl a extra.
Čekáme ho každou chvíli…
Njn, tak my zatím půjdeme vysmýčit ten kostel, aby byl připravený.
A proč kostel? No ty ještě asi spíš, ne? Přeci proto, že je dnes POSVÍCENÍ?
Víte, co má společného posvícení a kostel? Ne? To se přece slaví 1x ročně, v den, kdy byl kostel posvěcen, aby se v něm bohoslužby mohly konat. Tak proto.
A teď už konec řečí, máme práce jak na kostele, tak honem.“
My, co už máme uklizeno, se můžeme dopoledne věnovat oblíbeným volitelným programům, mezi které tentokrát přibylo vyrábění loutek a badminton.
Po obědě konečně dorazil ten slovutný šéfkuchař. Ale řeknu vám, ten jeho slavný Bl´ivézz nebyl k jídlu. To mohou z vlastní zkušenosti potvrdit Živana i Věkoš, kteří „pochoutku“ měli tu čest ochutnat. Rozloučili jsme se s ním dřív, než se stihl rozkoukat. Elvíra nám prozradila, kde najdeme mnohem lepší recept, který bychom si sami mohli uvařit.
Na horní louce bylo nejdřív potřeba absolvovat kuchařskou překážkovou dráhu s talíři v obou rukou a kalíšky naplněnými vodou: přechod klády, proklouznutí pod překážkou, slalom a donesení části receptu bez rukou. Když jsme měli všechny kousky, zjistili jsme, že je to vlastně nákupní seznam.
Část bylo nutné získat od obchodníka Jonáše, kterého pálí dobré bydlo, přestěhoval se do místního hrádku a vůbec se mu nechce obchodovat. Pár dobře mířených míčků ho přesvědčilo, že by to mohl přehodnotit, a požadované suroviny nakonec dodal. A mimo jiné po nás omylem hodil i svoji peněženku. Kdyby to byl někdo jiný než Jonáš Obralvás, asi bychom mu zlaťáky vrátili, ale takhle jsme je raději použili na nákup ostatních surovin.
Ostatní obchodníci se sice snažili tvrdě smlouvat, ale proti Jonášovi to byla slabota, takže nám i pár zlaťáků zůstalo. Během celého odpoledne postupně mžení přešlo ve vytrvalý déšť, takže jsme se museli uchýlit pod střechu krčmy i stanu, abychom si mohli večeři připravit.
Chvíli to vypadalo, že oheň na dnešní vaření vůbec nechytne, ale nakonec se rozhořel natolik, že jsme mohli přikládat i mokré klestí. Pak už stačilo jen na pánvích osmažit cibulku a maso, někteří orestovali i tortilly a dokonce i melouna.
Pro gurmánskou komisi všichni připravili degustační menu. Absolutním vítězem tohoto kuchařského klání se stali Nakynutí a získali další 2 body do celotáborové hry. Do přípravy večeře jsme byli tak zabraní, že jsme vynechali i večerní nástup a zamířili jsme rovnou do spacáků.
Dobrou chuť a dobrou noc.
