Ráno zase sluníčko. které hned vysušilo všechny včerejší louže a případné splíny. Vstáváme s úsměvem za tónů rozcvičkových písniček 😃. Ke snídani rovnou dvojité kolo štěstí (protože včera v lese na něj nedošlo). Po krátkém nástupu se všichni rozešli ke svým oddílovým programům, které jim včera tak neplánovaně přerušil déšť.
Po dobrém obědě, nákupech v obchůdku a poledním klidu-neklidu, se na nástup přihnala děsně rozčílená Uriáška. Vzteky nemohla ani mluvit, jen pořád děsně nahlas blekotala. Ani Petronela ji nedokázala uklidnit. Nakonec z ní přece jen vypadlo, že jí někdo vybral sklad potravin, včetně její oblíbené ďábelské omáčky – a to si teda dovolil dost!!! Okamžitě se dožadovala vysvětlení. Z pekla obratem poslali posla – který chudák blekotal něco o tom, že v pekle je doslova boží dopuštění! Lucifer se prý úplně zbláznil – všichni čerti musí pořád jen vyvařovat, nikdo nenosí černé duše do pekla a ty, co si pekelnou službu odkroutili, nechtějí pustit ven! No hrůza! Petronela se rozhodla, že pro jistotu zaletí obstarat nějakou svěcenou vodu, a Uriáška sesbírala všechny z Bylonebylova a vydala se do pekla zjednat pořádek a také doplnit ukradené zásoby.
No v pekle bylo opravdu PEKLO! Zdálo se, že všechny čerty někdo očaroval. Na ocasech měli podivné červené kroužky, které pravděpodobně způsobují jejich pomatení a neodolatelnou touhu vařit. Musíme jim pomoci, problém je, že čerti se nechtějí vzdát. Po lítém boji jsou ale všechny kroužky z čertích ocásků odstraněny. Čerti se probrali ze svého poblouznění a my si mohli odnést svoje zásoby.
A co jsme si vybojovali, to si taky sníme!!!
Vrhli jsme se tedy po oddílech do přípravy čertího guláše, na pekelných ohních. Všechny guláše byly po čertech dobré a navrch si ještě všichni připravili zeleninový salátek a andělský banánový zákusek. Mňam!!! Kotlíky byli dočista vylízané!
Pravda, trošku se nám to vaření protáhlo, takže nástup byl už za tmy, ale komu by to vadilo!
