Za ranního kuropění vylézají všichni ze svých příbytků a protahují těla v ranním šeru. Někteří s nadšením, jiní trochu neochotně, ale není zbytí… Po snídani máme čas na pár nových her v týmech.
Odpoledne nás soudkyně Ivette upozornila, že proces se už táhne fakt dlouho a že už chce konečně rozhodnout o vině W. W. Goldsteina. Předala nám informace z posledního vyšetřování a dala nám čas do večera, abychom získali poslední důkazy.
Ty jsme nacházeli na nejneuvěřitelnějších místech. Třeba pro dopisy jsme museli vyšplhat na Eiffelovku. Protokoly o alibi zase spadly do těsta na donuty a museli jsem se k nim doslova prokousat. Zajímavá byla i informace, že Don Bonbone přijal nevelkou částku za únos primabaleríny. Ale ne všichni se k ní dostali, protože jsme ji museli z policie doslova vystřílet sérem pravdy. Další důkazy jsme získali logickými úlohami, nebo pomocí slepým Pařížanům s přechodem přes bulvár.
Důkazy nás nakonec dovedly k nečekanému rozluštění. Mademoiselle Milaine, La rédactrice en chef, v zoufalé finanční situaci z lásky k novinářské práci využila známosti s Donem Bonbonem, a schovali primabalerinu v mafiánském sídle. Tímhle sólokaprem chtěla zvýšit počet prodaných Kamenoplesků, a pak ve svých článcích odhalit, kde primabalerína je a tím získat uznání a slávu. Při závěrečném soudu slíbila, že bude Kamenoplesk zásobovat zajímavými zprávami i z vězeňské cely.
W.W.Goldstein na závěr poděkoval týmům obhájců a detektivů za skvělou práci, za kterou také skvěle platil zlatými cihlami.
Pak už byl čas na vyhlášení vítězů letošní celotáborovky. Po sečtení všech bodů zvítězili červení Kloboučníci, těsně za nimi získali druhé místo zelení Čmuchalové, třetí byli Tyrkysmani, a za nimi žlutí Mimoni a modří Šmoulové.
Vítězové si mohli postupně vybrat z 5 různých dortů ten, který jim bude chutnat nejvíc. Mezitím na tábor padla tma, a byl nejvyšší čas jít do pelíšků a těšit se na závěrečný den, obchůdek a veliký raut.
