Skládáme zážitky jako kamínky
Všechny truhly a poklady jsou rozdány, kajuty vyklizeny a lodní pytle zabaleny na cestu zpět. Odplouváme s glejtem od Dony Vendossy, který nám dává právo zváti se piráty s domovským přístavem v Porto de Piedro a zakotvit ve zdejších vodách, kdykoliv budeme chtít. Posádka Dony Vendossy se loučí a už teď se všem stýská po našich malých i větších plavčících. Doufáme, že se s nim shledáme dříve jak za rok 🙂 Dona Vendossa – admirálka a despota přístavu, samozvaná Královna
Ráno pokračuje bouřlivá debata o směru plavby. Po spojení ostrovů se navíc objevil na mapě záhadný meč. A jak kdosi z posádky správně konstatoval, poklad nemůže být nechráněný, musíme proto nejdřív dojít pro ten meč. Cesta k meči se nakonec ukázala celkem snadná. Ale ouha. Meč, na kterém jsou nějaké klíče, nejde vyndat. Zkoušeli to mnozí z nás. Nedá si nic dělat. Pokračujeme za pokladem bez meče. Po chvilkách bloudění jsme získali nápovědu v podobě náčrtků piráta, který tam prý
Ráno nás nebudí typický lodní zvon a rozcvička, ale poplach a zmatek. Přes polovinu přístavu se roztahují chapadla obřího Krakena. Nemáme žádnou obranu, proto utíkáme pryč do bezpečného úkrytu v blízké jeskyni. Tam posnídáme ze skromných zásob a vyslechneme zprávy od odvážných kapitánů, kteří se pokusili Krakena porazit. Vypadá to, že jediné, co na něj platí, budou děla nabitá obřími koulemi. Musíme nanosit dostatek střelného prachu a přitom se vyhnout potvorným chobotničkám. Jakmile máme nabito, můžeme donést naše maxikoule a
Dona Vendossa nás předchozí večer přijala, i když se trochu vztekala, že domluvené podmínky jsou pro ni nevýhodné. Nakonec ale vidina pokladu zvítězila. Na oslavu před dalekou plavbou otevřela na jedno odpoledne pirátské kasino a každému věnovala slušný vklad do hry. Někteří svoje statky dokázali znásobit, ale mnozí skončili s prázdným měšcem. Zatím se nikomu nepodařilo přijít na to, jak spojit klíč s mapou, ale všichni o tom dumáme a zítra se musíme společně rozhodnout, kterým směrem pro poklad vyplujeme.
V noci na naše nocležníky spadlo jen pár kapek, takže se žádný rychlý úprk zpět do srubů naštěstí nekonal. Připravujeme se na cestu pro klíč. Vyplouváme do oblasti, kde jsme zatím nikdy nebyli. Na domluvené místo předání ve zřícenině pirátské kaple jsme dorazili včas. Pirátský obchodník nejprve naši šestici nedůvěřivě prověřuje, ale po několika otázkách a pozorné prohlídce nám nakonec truhlu předává. Je v ní obrovský diamant – příslib velikého bohatství, i když zatím nevíme, jak nás k němu dovede.
Předpovědi našich meteorologů byly velmi nepříznivé, a proto jsme nakonec museli změnit kurz a pravidelnou zastávku na Orlíku vynechat. Dostali jsme útržkovité informace o velmi vzácném klíči k pokladu, který se má zanedlouho prodat v dražbě. Vypluli jsme proto do nedalekého pirátského přístavu, abychom zjistili více. Nakonec jsme museli vyměnit naši loď, která měla příliš hluboký ponor, za nově sestavené Blátorky. Po úspěšném vplutí do přístavu jsme po pekelné honičce získali velmi přesný popis 5 pirátů, kteří si mají klíč
Rumu máme dost, ale pro změnu se nám povážlivě tenčí zásoby jídla. Do Porto de Piedra za Donou Vendosou se nám ale rozhodně nechce, asi by nám to pěkně spočítala! Dopoledne tedy ještě nějak přežíváme a na oběd použijeme poslední zbytky z podpalubí. Odpoledne se na nás ale štěstí usmálo. Na obzoru se objevila obrovská zásobovací loď. Hurá. Nabrali jsme vítr do plachet a jdeme do útoku. Chvíli ladíme naše nové katapulty a pak pálíme všichni najednou. Chvíli to trvá, ale
Náš úspěšný útěk jsme oslavovali tak mocně, že nám na palubách nezbyla ani kapka rumu. A bez něj se samozřejmě nedá v úspěšné plavbě pokračovat. Naštěstí víme, že na nedalekém ostrově mají své sídlo překupníci s rumem. To by v tom byl čert, abychom jim nějaký neukradli. Má to ale jeden háček, že překupníci si svoje rumíky hlídají. Ale co! Však my to nějak dokážeme! Maskujeme se tak, aby nás nikdo z hlídačů neměl šanci poznat. Často se nepoznáváme ani